Kdy vstupuje Slunce do jednotlivých znamení?
Slunce se v průběhu celého roku zdánlivě pohybuje na obloze po dráze která se nazývá ekliptika (z řeckého ekleipsis: kruh v němž dochází k zatměním, název poprvé použil římský lingvista Macrobius v 5. století). Nebo definice jinak: při pohledu ze Slunce představuje ekliptika oběžnou dráhu Země promítnutou na oblohu. Protože osa rotace zeměkoule je skloněná vůči ekliptice o asi 23.5°, svírají tento úhel i kružnice nebeského rovníku a ekliptiky.
Díky tomu je na některých hvězdných mapách pak ekliptika znázorněna jako vlnovka. Zvířetník (též zvěrokruh či zodiak) je pás obepínající nebeskou sféru podél ekliptiky. Do tohoto pásu se promítá nejen pohyb Slunce, ale i Měsíce a všech planet. Souhvězdí, která se v tomto pásu nacházejí se nazývají zvířetníková souhvězdí. Jednotlivá souhvězdí zaujímají nestejně velké části plochy zvířetníku. Důležitým bodem na ekliptice je jarní bod, což je jeden ze dvou průsečíků ekliptiky s nebeským rovníkem. V tomto bodě je Slunce na začátku jara (nastává jarní rovnodennost).
http://kalendar.beda.cz/zviretnik
Část tradiční mapy hvězdné oblohy, zobrazeno je nejbližší okolí ekliptiky, přitom zvířetníková souhvězdí jsou zvýrazněna. Slunce se v průběhu roku pohybuje po ekliptice od západu na východ, tedy zprava doleva. Jarní bod je zcela vpravo, zde je Slunce na začátku jara.
Naproti tomu znamení zvířetníku (znáte z horoskopů) je dvanáct stejných vymyšlených pásů podél ekliptiky. Tato znamení jsou pravidelná, stejná a každé zabírá přesně 30° zvířetníku. Původ tohoto rozdělení pochází ze starověku, zhruba před dvěma tisíci lety tyto obdélníky dostaly jména po souhvězdích, která se tam tehdy nacházela.
V té době Slunce začátkem jara vstupovalo do souhvězdí Berana a tedy i do znamení Berana. Ale rovina ekliptiky se díky precesi (viz níže) pozvolna pohybuje a výsledkem je, že souhvězdí a znamení se navzájem posouvají. Takže nyní při jarní rovnodennosti Slunce sice vstupuje do znamení Berana, ale nachází se v souhvězdí Ryb. A aby to nebylo tak jednoduché, Slunce navíc prochází v prosinci i souhvězdím Hadonoše, přitom znamení Hadonoše neexistuje (pokud by existovalo, muselo by být třináct znamení zvířetníku). V astrologii se nezaměňují souhvězdí se znamením, byť mají totožné názvy. Souhvězdí se nachází v prostoru! Astrologie pracuje s tak zvaným tropickým zodiakem – pohyb Slunce po zdánlivé dráze okolo Země za rok – tedy v čase = za 365 a čtvrt dne.
Současný stav je tedy následující: během roku Slunce projde dvanácti znameními, ale 13 souhvězdími. Navíc si v současnosti názvy znamení a souhvězdí neodpovídají, například v době letního slunovratu Slunce přechází ze znamení Blíženců do znamení Raka. Ale současně také přechází ze souhvězdí Býka do souhvězdí Blíženců. Nikdy tedy nezaměňujte znamení zvířetníku a názvy souhvězdí!
http://kalendar.beda.cz/zviretnik
Srovnání znamení zvířetníku a zvířetníkových souhvězdí. Mapka hranic souhvězdí je v netradičních ekliptikálních souřadnicích (proto je zde ekliptika přímka) a navíc je stranově převrácena. Slunce se totiž ve skutečnosti na ekliptice v průběhu roku pohybuje od západu na východ, na této mapce je to opačně – tedy zleva doprava. Na ekliptice je v souhvězdí Ryb (Psc) označen jarní bod.
Už starověký astronom Hipparchos si ve 2. století př. n. l. povšiml, že stará měření pozic hvězd jeho předchůdců nesouhlasí. Zjistil, že za to může posun jarního bodu proti zdánlivému ročnímu pohybu Slunce. Tento jev se nazývá precese (předcházení jarní rovnodennosti). Dnes víme, že precese je způsobena gravitačním vlivem Slunce a Měsíce na rotující Zemi. Jarní bod se díky tomu posune po ekliptice o 1° zhruba za 72 let, tedy za lidský život se jarní bod pohne na obloze asi o vzdálenost rovnou průměru dvou měsíčních úplňků. Celou ekliptiku pak oběhne za 25 725 let, tato doba se nazývá platónský rok (v angličtině někdy i Great Year).
Následkem precese se též mění polohy severního a jižního pólu na nebeské sféře. Dnes je severní nebeský pól u Polárky, za 12 000 let bude zase u Vegy.
http://kalendar.beda.cz/zviretnik
Mapa části hvězdné oblohy, zobrazující pohyb jarního bodu na ekliptice v letech 2700 př. n. l. až 4200. Na této mapce se Slunce v průběhu roku pohybuje zprava doleva, jarní bod zase opačně – ovšem mnohem pomaleji.
Díky precesi ma jarní bod – který jak víme je nyní v souhvězdí Ryb – značku , což je značka souhvězdí Berana, před více jak dvěma tisíci lety to mělo logiku – jarní rovnodennost nastávala právě při vstupu Slunce do tohoto souhvězdí (a tehdy i znamení). Níže je tabulka zobrazující, kterými zvířetníkovými souhvězdími prochází jarní bod v průběhu celého platónského roku.
Zdroj (18. 8. 2018): http://kalendar.beda.cz/zviretnik
Měsíc a velká většina planet se pohybují na obloze v úzkém pásu podél zdánlivé dráhy Slunce, tedy podél ekliptiky. Ekliptikální souřadnice jsou jedna ze sférických soustav souřadnic používaných v astronomii. Jejich základní rovinou je rovina ekliptiky a nulovým bodem jarní bod. Jedna osa směřuje k jarnímu bodu a druhá osa je kolmá k rovině ekliptiky. Severní pól ekliptikálních souřadnic se nachází v souhvězdí Draka a jižní pól v souhvězdí Mečouna (v našich zeměpisných šířkách neviditelné). Ekliptikální délka (značí se λ nebo L) se počítá podél ekliptiky od jarního bodu proti směru denního otáčení oblohy. Může nabývat hodnot 0° až 360°. Ekliptikální šířka (β nebo B) se počítá kladně od ekliptiky k severnímu pólu ekliptikálních souřadnic. Záporných hodnot nabývá směrem k jižnímu pólu. Ekliptikální šířka může nabývat hodnot -90° až +90°. Pro potřeby kalendáře je důležité znát polohu Slunce na ekliptice, tedy jeho ekliptikální délku. Když má Slunce ekliptikální délku 0° začíná jaro. A vzájemná poloha Slunce a Měsíce na ekliptice zase určuje fázi Měsíce. Jedna z fází Měsíce (první jarní úplněk) je zase důležitá pro výpočet Velikonoc. Proto jsou pro naše potřeby ekliptikální souřadnice tak zajímavé.
Zdroj (18. 8. 2018): http://kalendar.beda.cz/ekliptikalni-souradnice
http://kalendar.beda.cz/kdy-slunce-vstupuje-do-jednotlivych-znameni-zviretniku
počet zobrazení: 3829
